Hned ráno každý humán vyběhl ze své kobky pln elánu a očekávání. Dne‘ek totiž nebyl vůbec obyčejný. Zhltli jsme svůj kus vánočky a marmeládou z těch nejchutněj‘ích lesních plodů, téměř ve vteřině a vypravili se na pochod do nedaleké vesnice Široká Niva, kde se dnes konal trh, Mlsní humánci skoupili v‘e nezdravé, co obchod nabízel. S kapsami přecpaný sladkostmi a pytlíky smažených chipsů se pod zákrytem celty vraceli do tábora. Tady už čekaly davy nedočkavých maminek, tatínků, babiček, dědečků, strýčků, tetiček, vyhlížejících svou ratolest. I ti největ‘í hrdinové s vděkem přijali vřelé matčino obětí. Dojemná shledání po zbytek dopoledne kazil nepřetržitý dé‘ť. Každý náv‘těvník Stormwindu přinesl dar, nejčastěji v podobě pečených domácích buchet, koláčů, či jiných pochutin. Na oplátku jim na‘e Kopřivy, o kterých se proslýchá celým krajem, připravily převelice chutnou krmě. Náv‘těvy byly fascinovány skvělým vývarem s nudlemi a křupavými řízky s bramborem a okurkou. Nasycení rodičové bu jistě rádi strávili na palandách v perfektně vy‘ůrovaných kobkách přítomnosti svých nejmilej‘ích, av‘ak s hlasem gongu museli jeden po druhém pomalu opustit prostory města. Povozy postupně odjížděly a pocity byly smí‘ené. Někdo zatlačil slzu, jiný si oddechl po zdárném zvládnutí kontroly. V ten samý čas si také svůj stánek sklízeli obchodníci, kteří nás přes oběd poctili svou náv‘těvou. Podařilo se nám směnit diamantu za stříbrné a odkoupit spoustu v‘elijakých užitečných i naprosto neužitečných předmětů. Po krátkém tlení a hnití v kobkách bojovníci zvedli kýtu k tradičnímu dvojboji. Gildy se spolu utkaly v indiánské vybíjené a bojové hře Hututu. V‘ichni se rvali jako draci. Jeden z bojovníků se dokonce rozhodl pro příspěvek na krk y vlastního zubu. Oceňujeme jeho bojovnost. Po hrách jsme se v‘ichni se‘li u ohně a opekli si svůj kousek párku. Na závěr večera se otevřela Stormwindksé kasíno a bar U Přeběhlého orka. Každý humán si zde při‘el na své. Někteří proseděli celý večer u baru popíjející po panácích nerůzněj‘í patoky a pojídajíce barové občerstvení. Část z nich pak je‘tě dlouho do noci hledala cestu k svému příbytku. Zbylí humáni se skvěle oddávali hazardním hrám, jako jsou karty, kostky, či kalí‘ky. Spát jsme se v‘ichni odebírali o‘kubání do posledních stříbrňáku, ale nad‘ení z posezení s přáteli nad kapkou stormwindského moku. (Anaja)