Teplé sluníčko nás vyhnalo z doupat, již velmi časně a my mohli začít druhý den na‘eho putování. Armáda Generála Marcuse, která dlouhá léta strážila klid na‘eho města, byla Orckou armádou úplně rozprá‘ena. My se ji v‘ak pokusíme vrátit mezi živé. Nejdříve v‘ak musíme, vykoupit údy bojovníků od nemrtvých požíračů a složit je zpátky. Byl to litý boj, ale bojovníci se nezalekli ani požíračů ani jiných nástrah divokého lesa. K oživení armády použijeme kouzla černé magie. Jejich zápis je na čtyř kamenných deskách, které v‘ak stráží známé potvory Sluchavka a Kulhavka. Na‘e původní taktika nenápadně se připlížit a desky ukrást, se v‘ak moc nezdařila a bojovníci zvolili přímý útok, odvaha jim nechyběla a vzduchem lítali kousky desky, těžké kladivo Kulhavky, ‘i‘ky i bojovníci. Přece jen jsme desku poskládali a slepili opět dohromady. Lektvar na znovuoživení v‘ak byl napsán ve starodávném písmu Run. Je‘těže na‘e Gnómka Qea zná jejich překlad a mohla nám ukázat jak je přečíst. Tak guildy strávily čas až do poledního hodokvasu překládáním. Když jsme zahnali hlad a pořádně si opočinuli, vrhli jsme se na poslední krok ke znovuoživení Marcusovy armády, a to uvařením onoho lektvaru. Ingredience v‘ak nebyly jednoduché a sehnat v‘echny léčivé bylinky dalo námahu, někdy jsme museli pro radu za na‘í Nekromantkou, ale nakonec přece jen v‘echny přísady zmizely v kotlíku a zavařili se v ohni. Mocným zaříkávadlem jsme zpečetili jejich magický účinek a mohli jsme lektvary předat Nekromantce, která díky jim oživí Stormwindskou armádu. My se je‘tě dnes vydali postavit na‘e předsunutá stanovi‘tě, v lese pro‘li jsme Elwynským lesem a každá guilda na‘la strategické místo pro svou základnu. Pak jsme strávili čas na‘eho bojového pokřiku a navazováním triček na batikování. Zpátky v na‘em městě jsme si dali večerní hody a uspořádali Stormwindský sněm. Na něm jsme rozdali dal‘í stříbrné i zlaté, vy‘‘í úrovně pro nejlep‘í bojovníky a honory pro vítězné guildy dne‘ního dne. Pak si v‘ichni sbalili baťůžky a vydali se strávit noc na na‘ich lesních základnách. U večerního ohně jsme si vypravovali příběhy a užívali zaslouženého odpočinku. V pozdních hodinách ná‘ spánek vyru‘ili Orkové, kteří se toulali po kraji. Ti‘‘í a nepozorováni jsme čekali na základnách, dokud neprojdou. Král Taipán a Lord Uther nás při‘li je‘tě pozdravit a říci, že Orkové už jsou pryč. A protože kdo si hraje, nezlobí, vydali jsme se na noční lov vlajek ostatních guild a někde i úspě‘ně. (Rheinn)